Střevní mikrobiom: budoucnost optimalizované výživy?

Žijeme ve světě mikrobů. Na Zemi je celkem asi 5 trilionů bilionů mikrobů (představte si za pětkoou třicet nul), které jsou na světě přítomny již déle než 3,5 miliardy let. Zní to možná trochu děsivě (obzvlášť pro germofoby), ale skutečnost je taková, že my sami jsme hostitelem pro nepředstavitelné množství bakterií. Srovnáme-li počet lidských buněk a počet bakterií v našem organismu, jsou téměř totožné. Bakterie se vyskytují ať už na naší pokožce a sliznicích, tak i v našem trávicím traktu a nejvíce jich je lokalizováno právě v tlustém střevě. Ještě před pár lety se o bakteriích tlustého střeva vědělo velmi málo a jejich význam na lidské zdraví byl podceňován. Dnes už je tomu naštěstí jinak a jsme si vědomi, že naše střevní mikroflóra podstatně ovlivňuje imunitní pochody v těle a hraje roli při vzniku nebo naopak v prevenci mnohých chorob (především těch civilizačních a autoimunitních).

Co je střevní mikrobiom

Střevní mikrobiom je specifické společenství mikroorganismů, které žijí v lidském těle (ale i v jiném „hostitelském“ organismu). Proč je ale tak důležitý? Svým kolektivním genomem totiž interaguje s našimi hostitelskými geny a zasahuje tak do mnoha imunologických a metabolických procesů, i do našeho nervového systému a chování (i do potravového chování, kdy se uplatňuje působení změněného mikrobiomu na výběr nevhodné stravy a naopak, čímž se uzavírá bludný kruh špatná strava ←→ nevhodné složení mikrobiomu). Někteří odborníci přikládají střevnímu mikrobiomu takovou důležitost, že jej považují za samostatný orgánový systém. Působením na metabolické funkce člověka mikrobiom podstatně ovlivňuje vznik řady onemocnění jako jsou autoimunitní choroby, nespecifické střevní záněty (Crohnova choroba), cukrovka 2. typu, deprese a Parkinsonova choroba.

Jen pro zajímavost: Bakterie osidlující lidská střeva mají 100x více genů než člověk.

V současnosti jsme schopni rozeznat více než 1000 druhů bakterií kolonizující střeva člověka, z nichž jsme schopni kultivovat „pouze“ asi 40%. Co se týče zkoumání a manipulace se střevním mikrobiomem, jsme sice teprve na začátku, přesto jsme za posledních pár let udělali poměrně velký pokrok. Máme k dispozici metody, které nám umožňují zjistit složení střevního mikrobiomu (molekulární genetická analýza) a ve spojení se znalostmi ovlivnitelných faktorů budeme schopni optimalizovat výživu u každého jednotlivce. Cílem by měla být tzv. personalizovaná výživa.

Význam „střevního mozku“Střevní mikrobiom jako skrytý „mozek“

Střevní bakterie mají jednu nedocenitelnou vlastnost – tvoří obousměrnou komunikaci mezi m3střevem a mozkovými centry a podílí se tak na řízení veškerého dění v našem organismu. Mimo to střevní mikroflóra představuje bariéru mezi zevním a vnitřním prostředím, čímž chrání organismus před negativními vlivy zvenčí (toxiny, infekce). Podílí se na orální toleranci, což je postupná adaptace imunitního systému na určitý antigen (alergen), díky které tělo v budoucnu už na stejný podnět neodpovídá přehnanou imunitní reakcí. Orální tolerance je předpokladem „prevence“ alergií a autoimunitních chorob.

Neméně důležité je to, že v tlustém střevě probíhá fermentace (kvašení) nestravitelných sacharidů (nám známých spíše jako „vlákniny“). Tyto sacharidy nejsou rozložitelné v tenkém střevě, přechází do střeva tlustého a tam slouží jako substrát pro střevní bakterie. Ty jsou rozkládány na odpadní produkty, především SCFA (short-chain fatty acids) neboli mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Tvorba SCFA je žádoucí, neboť jejich přítomnost v tlustém střevě stimuluje hromadění regulačních T-lymfocytů, odpovědných za imunitu a protizánětlivé působení. To je jeden z mnoha důvodů, proč pravidelně konzumovat dostatek přirozené vlákniny.

Nicméně, střevní bakterie jsou schopny i nežádoucích hnilobných procesů. Ty bývají typické u osob konzumujících nadmíru živočišných bílkovin a zároveň nedostatek vlákniny. Při nich mohou vznikat škodlivé produkty jako je sirovodík (při hnilobě masa v tlustém střevě, je spojován se zánětlivými střevními chorobami), sekundární žlučové kyseliny (rizikový faktor vzniku kolorektálního karcinomu) a trimethylamin (rizikový faktor srdečních chorob a mrtvice).

Ovlivnitelnost střevního mikrobiomu

Dostáváme se k tomu podstatnému, a to jak a do jaké míry lze ovlivnit vlastní mikrobiom? Je zde samozřejmě spousta neovlivnitelných či pouze částečně ovlivnitelných faktorů jako je způsob narození (ihned po přirozeném početí dochází k osidlování střevní sliznice potřebnými bakteriemi) nebo výživa mateřským mlékem (obsahuje protektivní imunoglobuliny, probiotika a probiotika). Střevní mikrobiom sice získáváme krátce po narození, ale v současnosti už víme, že není neměnný a můžeme ho ovlivnit. Nejlépe ovlivnitelným faktorem je způsob stravy a celková životospráva. Pro představu uvedu příklad odlišného složení mikrobiomu vegetariánů a „masožroutů“. U vegetariánů převažují díky vláknině prospěšné bakterie Prevotella, kdežto u lidí s vyloženě živočišnou stravou kolonizují střevo převážně bakterie Bacteroides a Firmicutes. Právě nárůst bakterií rodu Bacteroides a Firmicutes je spojován s vyšším rizikem vzniku řady chorob a poruch (včetně obezity), zatímco Prevotella se chová protektivně.

Pro kompletnost, existují tři základní skupiny (enterotypy) střevních bakterií:

Enterotyp I – rod Bacteroides

  • Typický pro západní dietu (živočišné bílkoviny a tuky)

Enterotyp II – rod Prevotella

  • Typický pro vegetariány a vegany (vláknina)
  • Bakterie jsou schopné syntézy thiaminu a kyseliny listové

Enterotyp III – rod Ruminicoccus

  • U zvířat (přežvýkavci, ovce, kozy) štěpí celulózu

 

Ovlivnitelné faktory složení střevního mikrobiomu
Protektivní faktory Agresivní faktory
Vláknina (substrát pro střevní bakterie) Nadbytek rafinovaného cukru
Probiotika (přirozený zdroj: zakysané mléčné výrobky, kefír) Jídelníček založený na živočišných potravinách
Fyzická aktivita Druhotně zpracované potraviny
Spánek Aditiva v potravinách
Občasná konzumace červeného vína (podle studie zvyšuje množství prospěšných bakterií Bifidobacterium a Prevotella) Alkohol a návykové látky
Kakao (polyfenoly) Stres
Antibiotika
Infekce
Nedostatečná stimulace imunitního systému (paradox přehnané čistotnosti)
Znečištěné životní prostředí

Poznámka: Zatímco antibiotika působí na složení střevního mikrobiomu okamžitě (negativně), léčba probiotiky až s časovým odstupem. Proto trvá dlouhou dobu, než jsou „devastující“ následky antibiotické léčby napraveny.


Blog 2016-01 - Good and Bad bacterial flora 2

.

Bakteriální přerůstání

Pokud dojde k převaze škodlivých bakterií nad těmi prospěšných, mluvíme o bakteriálním přerůstání. Bakterie jsou schopné pronikat střevní sliznicí do jinak sterilních tkání a vnitřních orgánů, kde mohou působit až orgánové změny (například záněty jater, ale i nevyzrálost mozku během dětského vývoje).

Důsledky snížené diverzity střevních mikrobiot

  • Neceliakální nealergická senzitivita na pšenici (trend bezlepkové diety)
  • Ulcerózní kolitida
  • Crohnova choroba
  • Diabetes mellitus typu I.
  • Roztroušená skleróza
  • Revmatoidní artritida
  • Chronický únavový syndrom
  • Alergie, astma a další …

.

Léčba dysmikrobie? Fekální transplantace.

To není vtip, fekální transplantace opravdu existuje a jde o proceduru, která může zachránit lidský život. Fekální transplantací (fekální bakterioterapií) rozumíme podání homogenizované stolice z těla zdravého dárce do těla nemocného s dysmikrobií způsobenou klostridiovou infekcí (Clostridium difficile). V současnosti se jedná nejefektivnější léčbu klostridiové infekce (úspěšnost je cca 80%). Bohužel tato metoda začíná být dost zneužívána neodborníky a je třeba mít na paměti, že jedinou indikací k tomuto zákroku je právě klostridiová dysmikrobie.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *