ADENOSIN A JEHO ÚLOHA V ÚNAVĚ
Začneme ale hezky od začátku. Asi nebude překvapením, že kávu konzumujeme kvůli jejímu povzbudivému účinku. Napadlo vás ale, co vlastně je příčinou únavy? Klíčovou roli zde hraje ADENOSIN. Adenosin je nukleosid, který ovlivňuje řadu fyziologických procesů. Působí na specifické receptory A1, A2A, A2B a A3.

Řada biologických pochodů v těle je zprostředkována receptory. Představte si, že receptor je takový zámek, který je nutný něčím otevřít – odemknout konkrétním klíčem. V mozku je řada různých receptorů s různými účinky. Nás ale zajímá receptor A1, jehož klíčem je právě adenosin. Jakmile se adenosin naváže na receptor A1, dochází k relaxaci svalů a ospalosti. To je právě ten důvod, proč cítíte únavu v průběhu dne.

Adenosin se také váže na receptor A2, čímž narušuje uvolňování neurotransmiterů zlepšujících náladu (dopamin).
Adenosin fyziologicky vzniká při fyzické aktivitě a intenzivním myšlení. Takto se naše tělo v průběhu postupně unavuje. Teď když víme, že za „spací“ náladu může právě adenosin, můžeme se dále bavit o účincích kofeinu.

ÚČINEK KOFEINU
Během spánku dochází k odbourávání adenosinu. Při probuzení se díky tomu můžete cítit trochu malátní, ale přesto vstanete. A právě teď přichází na řadu první šálek kávy. Kofein z kávy se vstřebává v tenkém střevě během jedné hodiny, dostává se do krve a následně je k dispozici většině částí těla, včetně mozku. K maximální koncentraci kofeinu (vrcholu) dochází přibližně do dvou hodin.

A teď to nejpodstatnější. Kofein v mozku soupeří s adenosinem a zabraňuje tak jeho vazbě na receptory A1. To je to, co vás dělá bdělé. Tak samo kofein působí na receptory A2, uvolňuje se dopamin a ten vám dodává pocit nabuzení.

ODBOURÁVÁNÍ KOFEINU
Nakonec se kofeinové molekuly uvolní z adenosinových receptorů. Většina kofeinu se metabolizuje prostřednictvím enzymů CYP1A1/2 na látky jako je paraxantin, teobromin a teofylin. Poločas rozpadu kofeinu v těle se pohybuje v rozmezí od 3 do 10 hodin v závislosti na množství CYP1A1 v těle (u každého se liší). Důsledkem je pak opětovná ospalost. Rychlí metabolizátoři odbourají kofein brzy a mají tendenci k další konzumaci kávy, některým stačí pouze jeden šálek denně.

Pít nebo nepít kávu? To je těžká otázka. Na jednu stranu nepředstavuje kofein výrazná zdravotní rizika, ale měli bychom si uvědomit, že jde o návykovou látku. Tělo si postupně vytváří na kofein toleranci a množství (nebo pravidelnost) nutné k povzbuzení se bude muset čím dál více zvyšovat. V mnohých případech to není opravdu udržitelná strategie.

Zdroj: https://examine.com/nutrition/how-caffeine-works-in-your-brain/