Často se setkáváme s tím, že si lidé v redukčním režimu tělesné hmotnosti stanovují příliš striktní pravidla a začínají potraviny nesmyslně škatulkovat na „dobré“, po kterých se hubne a „špatné“, po kterých se přibírá. Pokud pak sní nějakou „špatnou“ potravinu, hned to začnou brát jako osobní selhání a ocitají se v bludném kruhu restriktivního omezování a vyřadí i zdravé potraviny, na které byli předtím zvyklí, jen aby kompenzovali svůj „neúspěch“.
Ve skutečnosti však není vůbec pravidlem, že se po zdravých potravinách hubne a po nezdravých zase tloustne. To, zda budete přibírat na váze nebo hubnout či udržovat svou aktuální hmotnost, závisí na Vaší dlouhodobější energetické bilanci. Pokud budete dlouhodobě přijímat nadbytek energie jak z nezdravých, tak i ze zdravých potravin (příjem bude vyšší než výdej energie = pozitivní energetická bilance), důsledkem bude nárůst tělesné hmotnosti. Naopak pokud budete konzumovat méně energie, než vydáte (negativní energetická bilance), bude to vést ke ztrátě tělesné hmotnosti – hubnutí. V případě, že bude příjem a výdej energie dlouhodobě v rovnováze, bude Vaše tělesná hmotnost stabilní (vyrovnaná energetická bilance).
Samozřejmě z hlediska zdraví nelze považovat úplně kalorii za kalorii a brát energetickou bilanci jako doporučení pro to jíst pouze jídla z fast foodu, sladkosti, polotovary a jiné nezdravé pochutiny. Takové potraviny obsahují tzv. „prázdné“ kalorie, které tělu dodají velké množství energie (kalorií), ale přitom jsou nutričně chudé – obsahují pouze minimum nebo nulové množství vitamínů, minerálních látek, stopových prvků a vlákniny, málo kvalitních bílkovin, a naopak jsou bohaté na rafinované jednoduché sacharidy a tuky. To je také důvod, proč tyto potraviny zasytí pouze na krátkou dobu. Kromě vysoké energetické hodnoty, nepřináší tyto vysoce průmyslově zpracované potraviny nic prospěšného a jejich příjem v jídelníčku bychom tedy měli skutečně co nejvíce omezit. Na druhou stranu „zdravé“ potraviny obsahují více vitamínů, minerálních látek, vlákniny, fytochemikálií a bílkovin, zatímco jejich kalorický přínos bývá často o dost nižší (např. zelenina, libové maso, ryby, méně tučné neochucené mléčné výrobky). Takové potraviny jsou pro nás opravdu mnohem přínosnější jak z hlediska zdraví, tak z hlediska redukce hmotnosti.
Pokud si OBČAS dopřejete i něco z těch méně vhodných a „nezdravých“ potravin V ROZUMNÉM MNOŽSTVÍ, není to selhání, ale je to naprosto normální, protože každý z nás má něco, na čem může tzv. „ujet”. Pokud budete dodržovat jinak pestrý a vyvážený „zdravý“ jídelníček a budete udržovat celkovou ROVNOVÁHU (ve stravě i pohybu), obecně budete zařazovat do stravy co nejvíce zdravých nutričně bohatých potravin a naopak co nejméně těch průmyslově zpracovaných, je to zcela pořádku.
Na závěr, optimální redukční dieta je taková, která je ZDRAVÁ, EFEKTIVNÍ a hlavně i UDRŽITELNÁ. Měla by proto obsahovat co nejvíce zdraví prospěšných potravin, měla by být nastavena na přiměřený kalorický deficit a zároveň by neměla být jednotvárná nebo příliš restriktivní, jinak u ní prostě nevydržíte. Takový způsob stravování se dá považovat spíše za vhodnou úpravu životního stylu než za dietu a pokud to budete brát takto i vy, určitě uspějete mnohem lépe. A když jednou za čas opravdu v jídle ujedete nebo si občas (nemyšleno každý den či obden) dopřejete něco méně zdravého, mějte na paměti, že to není konec světa a Vaší redukci to při jinak zdravých návycích nijak výrazně neuškodí!
Líbil se Vám článek? Budeme velmi rádi, pokud jej budete sdílet. Děkujeme!